.

Je mi 30+, jsem mileníal a používám sociální sítě. Asi na tom není nic extra zvláštního. Přesto já osobně vnímám naši generaci jako průlomovou. Už od dětství byl součást našich životů mobil i internet a postupem času se náš fyzický život překlenul i do toho virtuálního. Ale pojďme si to povědět pěkně od začátku.

Vážení a milí, už dlouho uvažuji, že se chci podělit o to, co se mi honí hlavou. Je toho hodně, různá témata a literární žánry. Můj život začíná být turbulentní. Částečně ticho pře bouří, ale bouře už pomalu nastupuje v mé hlavě. A většinu témat, která teď řeším, mají společný jmenovatel utrpení a její míru. Nebojte, nebudete to další depresivní...

Hm, ok. Přemýšlím, jak začít. Jak to popsat. Co vlastně popsat a asi jediná cesta bude, že to napíšu chronologicky, tak jak se vše událo. Bez zbytečného přemýšlení.

Toho rána se srna probudila neobvykle pozdě. Otevřela oči a spatřila, jak sluneční paprsky pronikají do skrýše a rozehrávají něžnou hru se tmou. Měla ráda tyhle rána, kdy si přispala. Cítila se odpočatě, a přitom tak malátně. Spokojeně se protáhla a cítila, jak má všechny svaly z dlouhého spánku ztuhlé. Protáhla jednu nohu, pak druhou, pomalu se...

Rodina, tak trochu vánoční tradičně netradiční téma teď v adventu. Obzvlášť v mém případě netradiční. Pojďme se na něj tedy podívat.

dnes si pojďme popovídat o hrdosti. A co mne k tomuto tématu vedlo? Moje dovolená v Chorvatsku. Ano, přesně tak.. Neboli kulturní šok.